Vysoký kámen 156km

Pokřtění mých nových bosobot fivefingers na koloběžku se podařilo členitou trasou na Vysoký kámen s pár přáteli koloběhu.
Na pohodu pěkně z rána jsem vyrazila z Ostrova do Chodova. Tam jsem si pod okny Ditušky a Toma dala snídani a čekala, až dorazí. Nejdříve se podivili, že jedu rovnou z Ostrova, chvilku i rozmlouvali, že to budu mít moc km, ale já nic neřešila, prostě jsem jela. Vysmátí a natěšení jsme vyrazili společně. V Krajkové jsme nabrali Tonyho. Konečně komplet a jupí na Vysoký kámen. 

Trať byla velmi členitá a hlavně kopcovitá, počasí vysloveně letní, prostě krásný den. Tempo bylo pohodové, jen nás chlapci trochu týrali hlady a tak jsme s Dituškou furt neustále opakovali dokola "my máme hlad" což je za chvilku naštěstí přestalo bavit a zastavili jsme se na svačinku. 

Vysoký kámen. Koloběžky a Ditušky kolo jsme museli nechat dole u info cedule, nebyla jsem nadšená, ale rvát ji nahoru na skálu určitě nebudu. Výhled to byl ovšem krásný. Chvilku jsme si pohověli, pojedli, pokecali a poté se pomalu vydali na cestu zpět.

Kolegy jsem opustila v Lokti na zpáteční cestě a měli cca 100km. Mě čekalo ještě samotných cca 30km domů. Neměla jsem vůbec strach ani obavu, že bych to nezvládla, vše je o hlavě. Už od rána jsem si říkala o nic nejde, prostě se kousek svezu, mám na to přeci celý den.
Téměř za šera jsem dorazila domů. Bylo to super, jen lehká únava. Dcera na mě čekala venku a řekla, mami ty jsi blázen....něco na tom bude.
Zatím má nejdelší trasa za jediný den.