Bodenský triatlon

Živé Sokolovsko
Můj první triatlon v boso běhu a s koloběžkou. 
A tak si tak hledím do událostí na fb a vyskočí na mě tento triatlon a říkám si hlavně pro hobíky a naskytlo se hlídání a Ivetka je v telefonu sympatická a tak proč ne a taky jsem si ještě vlastně letos nezaplavala a byla mi schválená kolobka i boso běh. Budu to brát jako trénink, hlavně na pohodu, užít si přítomný okamžik, trochu se zničit a vidět pár přátel a ulovit nové. 

Martina s Brambůrku beru sebou, jako morální podporu, což se nakonec i povedlo, protože jsem se mohla soustředit na něco jiného, jako třeba hned po příjezdu malou kompletně převléknout, neb se jako vždy v autě poblinkala. Takže žádná změna, jen matka, co jsi jde odskočit na triatlon.
Parkoviště je naštěstí hned kousek od zázemí a startu. Podivně se na mě hledí, neb všichni s koly vycházejí a já s Tyrkyskou nenápadně mezi ně. Jsem zachráněna, ještě jedna krásná modrá kolobka s majitelem se zjevila pěkná terénní a to, už mi mělo býti podezřelé . Nu což seznamuji se a očuhuji soupeře.
Jdu najít Ivetku organizátorku závodu a objímám ji. Statečná žena to jest a evidentně má i dobrý tým. Zázemí parádní, nálada super a já dostávám čip na nohu a jdu se chystat k vodě. Při cestě hledím na trasu běhu a na trasu s kolobkou se raději neptám.
Nemám plavky, čepici plaveckou, ani brýle a tak se do vody vrhám ve sportovní podprdě i v kalhotkách, vždyť je to jedno. Pár prvních temp kraul jsem oprášila a hned se začala trochu topit. Voda nějak zdivočela, neb všichni plavali jak zběsilí a tak jsem přešla na styl prsa, nevím kdo na ten název přišel, mě totiž moc nepomohly, to bude asi tím že skoro žádné nemám. Blížím se ke člunu a se mnou ještě dosti plavců, kteří měli najednou velké nutkání se zřejmě tulit. Mačkali se na mě a pak na ten člun. Říkala jsem si, že se asi utopím . Všude nějaké tělo, končetiny, voda a já. Hlavně žádnou paniku . Vymanila jsem se z blízkosti člunu a plavala k břehu, kde jsem mohla už konečně použít nohy a vyběhla z vody ven.
No všichni koukají samozřejmě a tak makám a rozevlaji ty své mokré přilepené vlasy, že jako dojem, což se nepovedlo a vybíhám jak zmoklá slípka . Tak honem se obléknout. No hlavně ty legínky se sukýnkou. Přilepilo se to na mě, sukně bůh ví kde a hned mě napadá, že to byl blbý nápad . Tak šup triko a teď ty fivefingers pětiprsté. Naštěstí jdou lehce a já nemusím přemlouvat každý prst zvlášť, ať si vleze do svého chlívku , sbírám Tyrkysku a vyrážím.
Nešlo si nevšimnout pár vyděšených výrazů, že nemám kolo. Hurá konečně jedu. Hlavně nezapomenout, které fáborky je trasa kola a která běh . S Tyrkyskou vyrážíme jako o život a hned nás zastavuje první kopec, pak další a další, pak písek a bahno a velké šutry, takže ani sjezd si neužiji a říkám si, že se asi zabiju . Ty kola jezdí nějak rychle pár nás jich předjelo s tím jsme ovšem počítaly a nevzdaly se. Tyrkyska makala pěkně a já se hezky ničila. Naštěstí trasa super značená a neztratily jsme se.
Konečně další depo. Pokládám Tyrkysku, napiju se a zahazuji barefoot botky a vybíhám. Martin s Brambůrkou a jiní mi fandí. Běžím konečně běžím, moje oblíbená činnost. Fakt běžím? Mám pocit, že mě nohy neposlouchají tak jim domlouvám a po chvilce, už to vcelku jde. Trasa na boso běh náročná. Štěrk, hrubý písek, kameny a asfalt, ale dávám to statečně a uvědomila jsem si, že mě to fakt baví, že si užívám celý ten závod.
Dobíhám do cíle. Většina závodníků, už v klidu konzumují a odpočívají. Já vnímám ticho mého doběhu v kterém slyším jednoduchou a mě tak známou větu " ona běží bosa" a jsem v cíli. V čase 1 hodina, 1 minuta a drobné. Neskutečně šťastná.
Martin s Brambůrkou se usmívají, já dostávám perníkovou medaili, tu mi hned bere Brambůrka se slůvky mňam mňam Jde se na mé nohy zespoda podívat pár závodníků jestli nekrvácím, jsou v úžasu že ne a pak říkají jsi magor a odchází..
Tak tedy můj první triatlon plavání cca 250m, kolobka 10km, běh 3km a hlavně úžasný pocit pokoření nové hranice, pocit radosti z fyzické kondice a prostě fajn počin.Děkuji Iveta Müller za supr závod a celému jejímu týmu, neb to je nelehký úkol a oni se toho zmocnili skvěle.
PS : všechno jde, když se chce